Past na Jiřinu Štěpničkovou: Příběh herečky, která se dostala do komunistické léčky

Uznávaná divadelní herečka Jiřina Štěpničková chtěla se svým čtyřletým synem Jiřím utéci za svobodou, místo toho padla do komunistické léčky, která ji připravila o 10 let života. Česká televize o jejím tragickém osudu i zradě jejích kolegyň z Vinohradského divadla připravila snímek nazvaný Past. V hlavní roli se objeví Zuzana Stivínová.

Režie životopisného filmu se ujal Viktor Polesný. Bude se jednat o portrét slavné české divadelní herečky, její neúspěšný pokus emigrovat na západ i následný proces, ve kterém byla odsouzena k patnácti letům vězení. Štěpničková si odseděla dvě třetiny trestu v pardubické ženské věznici, z které byla po deseti letech podmínečně propuštěna, dva měsíce před prezidentskou amnestií v roce 1960.

Jiřina Štěpničková se narodila 3. dubna 1912 v Praze. Už během studií hostovala v Osvobozeném divadle. Když se její otec dozvěděl, že místo na obchodní škole studuje na Státní konzervatoři, chtěl ji vydědit. Její herecké úspěchy jej od tohoto záměru však odradily. Byla nesmírně talentovaná, díky čemuž stanula už jako sedmnáctiletá na prknech Národního divadla. Rok na to zde získala své první angažmá, ve čtyřiadvaceti letech pak odtud odešla do Divadla na Vinohradech, na jehož scéně působila až do roku 1951.

Před kamerou se dočkala prvního výrazného úspěchu v roce 1935, kdy ztvárnila roli Maryši, kterou oslnila. Točila i další filmy, byla nezapomenutelnou Divou Bárou i bláznivou Viktorkou, objevila se ve více než padesáti filmech. Když však přišli v období protektorátu s nabídkou nacisté, odmítla.

Po válce zamířila na studijní pobyt do Londýna, kde se jí 16. dubna 1947 narodil syn Jiří Štěpnička, jehož otcem byl akademický malíř Jan Samec. Záhy však šli herečka i malíř každý svou cestou. Štěpničková se s malým Jiřím v roce 1948 vrátila do Československa, kde se dostala do hledáčku komunistické státní policie, která ji chtěla získat pro spolupráci. Komunistům se však od ní dostalo stejné odpovědi, jakou předtím dala nacistům. Komunisty navíc ještě vyprovokovala, když na závěr jednoho představení odříkala krátkou modlitbu za naši zemi. Trest na sebe nenechal dlouho čekat, Štěpničková přišla o svou milovanou práci. Žádné natáčení a v divadle čím dál méně hereckých příležitostí. Ale to nebylo všechno. Komunisté se na ni rozhodli nalíčit dokonalou past.

"Přijeď, holka, mám pro tebe práci," zněl vzkaz od režiséra Františka Čápa, který Štepničková obdržela. Herečka jej znala, za války s ním natočila několik filmů a když ji házel záchranné lano a nabízel jí, aby za ním utekla do západního Německa, neviděla na tom nic špatného. Útěkem mohla získat svobodu a lepší budoucnost. Zoufalá doba nutí k zoufalým činům. Herečka se v říjnu 1951 odhodlala spolu se svým čtyřletým synem překročit ilegálně hranice. Že je to celé v režii tajné policie, jí došlo, až když bylo pozdě.

Štěpničková se stala obětí akce nazvané Generální prevence. Falešný byl "zvací" dopis, i převaděč, který ji měl převést přes hranice. Průvodce zmizel ve tmě, ozvaly se výstřely, Štěpničková byla zatčena a odvlečena do pankrácké věznice, kde čekala do 2. prosince 1951 na proces.

O její vině bylo předem rozhodnuto, a tak byl proces rychlý, odbyl se ve dvou dnech. Bývalé herecké kolegyně z Vinohradského divadla měly podepsat petici, ve které žádaly pro Štěpničkovou trest smrti. Soud ji nakonec vyměřil 15 let vězení. Na svobodu se dostala v roce 1960, rehabilitace se jí však dostalo až o 8 let později. Po propuštění z vězení nastoupila do souboru Městského divadla v Kladně (1961–1962), od roku 1962 až do smrti byla členkou pražského Realistického divadla.

Jiřina Štěpničková zemřela 5. září 1985 v Praze, kde podlehla rakovině. Je pochována na Olšanských hřbitovech. V hereckých šlépějích kráčí i její jediný syn Jiří Štěpnička.

Natáčení televizního životopisného filmu probíhalo např. v Praze, nádraží ve Skalsku nebo v bývalé věznici v Mladé Boleslavi.

Kromě Zuzany Stivínové se ve snímku objeví mj. Adam Vojtek, Igor Orozovič, Daniel Bambas, Lenka Zahradnická, Jitka Ježková, Rostislav Novák ml., Kristýna Frejová, Lucie Štěpánková, Anna Fixová, Viktor Zavadil, Petra Horváthová, Miluše Bittnerová, Karel Heřmánek ml., Jan Novotný, Marian Roden, Stanislava Jachnická, Daniel Ondráček, Lukáš Jůza, Jiří Racek, Jan Teplý ml., Jana Stryková, Sabina Remundová, Lada Jelínková, Tomáš Havlínek, Martin Dusbaba, Martina Preissová nebo Radka Fidlerová.

Past Viktora Polesného sklapne v televizní premiéře v neděli 16. února 2020 ve 20:10.

trempík | Sdílet