Pohádkový hrad Bouzov
„To jsem blázen, devět hodin a slunce nikde,“ chytá se za hlavu komoří v úvodu jedné z nejslavnějších českých pohádek O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Od první minuty spatřujeme na plátně romantický hrad Bouzov, který poskytl útočiště mnoha filmařským záměrům a nejčastěji právě pohádkám.
Historie hradu Bouzov
Hrad Bouzov se nachází ve stejnojmenné vesnici v olomouckém kraji nedaleko města Mohelnice. Velkolepá romantická stavba se tyčí v neméně poetickém prostředí Drahnanské vrchoviny. Za zakladatele hradu jsou považováni Búzovi z Búzova, o nichž pochází první písemný doklad z roku 1317. Poté stojí za zmínku páni z Kunštátu, kterým patřil až do konce patnáctého století. V následujícím období si jej předávalo mnoho českých a moravských rodů, až jej roku 1696 koupil Řád německých rytířů a spravoval jej až do roku 1939.
Řád německých rytířů znamenal pro hrad důležitý mezník, především díky jejich Velmistru Evženu Habsburskému. Evžen Habsburský, bratr rakouského císaře Franze Josefa, ho koupil roku 1696 od pánů z Hodic. Hrad tehdy vůbec nenesl dnešní podobu. Byl spíše zříceninou zpustošenou Švédy po třicetileté válce. Evžen byl člověk plný ideálů, zamiloval se do středověku a snažil se obnovit rytířství, proto se rozhodl celý objekt přestavět v tomto duchu. K tomu účelu byl najat významný mnichovský architekt Georg von Hauberrisser a velkolepá přestavba mohla začít. Trvala dlouho, až do roku 1910 a přestože díky ní hrad získal zcela novou podobu, byl plně vybaven a měl technické vymoženosti jako telefony, výtah na jídlo nebo důmyslný systém vytápění, nikdy se ke svému účelu nepoužíval. Stal se spíše reprezentativním muzeem řádu
Poté následovalo několikaleté temné období, které mělo do pohádek hodně daleko. Roku 1939 jej totiž zabavili nacisté, Hitler ho daroval Himmlerovi a hrad s rytířskými ideály se stal sídlem SS. Tuto historii hradu jako by oživil německý film Napola: Hitlerova elita, který se zde z velké části natáčel. Dnes je hrad ve vlastnictví státu.
Filmařská odysea
Hrad Bouzov dobývají v současné době především filmaři. Není se čemu divit, svým vzezřením k tomu přímo vybízí. Správa hradu však klade důraz na zachování přístupnosti objektu, a to i během filmování: „Vždy se snažíme co nejméně omezit návštěvnický provoz, a tak je třeba přizpůsobit natáčecí plány těmto podmínkám,“ objasňuje kastelánka hradu Bouzov PhDr. Zuzana Šulcová. Dále dodává: „Příprava hradu na natáčení není složitá, ale je časově náročná. Pracovníci správy hradu absolvují několik obhlídek objektu s filmovým štábem a často také účinkují v komparzu.“ Pokud se tedy vypravíte na Bouzov v době natáčení, můžete zažít nejedno překvapení: „Zajímavostí bylo například natáčení zimních scén uprostřed léta, kdy na uměle zasněženém nádvoří stál ozdobený vánoční stromek a užaslí návštěvníci měli možnost tuto dekoraci vidět při prohlídce hradu,“ uzavírá Šulcová.
Vypadá to, jako kdyby již samotný Evžen Habsburský na filmaře myslel a romantický hrad byl odjakživa předurčen k tomu, aby se stal kulisou pohádek. Vzniklo jich zde hodně. Mezi vůbec první patří ta O medvědu Ondřejovi. Malá silueta hradu Bouzov se tyčí v pozadí hned v úvodu scény, kdy se prochází princezna Blanka po lese s myslivcem.
Hrad se pak v pohádce objevuje ještě několikrát, ale spíše v detailech. Zde se myslivec Ondřej radostně chystá za princeznou uvězněnou ve věži.
Samotná věž neodmyslitelně do pohádek patří, většinou se traduje, že v ní čeká princezna na svého zachránce. Ta bouzovská se k tomuto účelu nesmírně hodila. Největší slávy se jí a celému hradu dostalo díky zmiňované pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Věž a její ochoz zde hrají důležitou roli. Je v ní vězněna princezna Jasněnka, a to proto, aby se k ní nikdo nemohl dostat. Jak známo, švec Jíra si však cestu našel. Zajímavostí je, že repliku části věže s ochozem si filmaři zhotovili v ateliérech na Barrandově. Přílet Jíry za Jasněnkou byl tedy bezpečný a pod kontrolou.
Netrvalo dlouho a po Jasněnce hrad opět ožil pohádkou, tentokrát se jmenovala O Janovi a jeho podivuhodném příteli.
Stejně jako Jasněnka nebo princezna Blanka, se ve věži ukrývala Božidara, dívka ze vsi. Pokud chtěla získat prince, musela ze slámy uplést zlaté nitě. Nakonec se jí to díky kouzelníkovi Rumplcimprcamprovi povedlo. Na tomto záběru vidíme spokojené královské rodiče.
Na Bouzově se natáčelo spoustu dalších pohádek jako série o Princezně Fantaghiro, Arabela se vrací nebo Království potoků. Malebný hrad se stal domovem mnoha z nich a stále je filmaři velmi oblíben. Rádi ho mají také návštěvníci, kteří ho ročně navštíví v mohutném počtu sto tisíc.
Zavítejte na oficální stránky hradu Bouzov. Dozvíte se nejen otevírací dobu či cenu vstupného, ale především vám neuniknou aktuální události, tématické prohlídky a další zajímavé akce. A kdo ví, třeba se stanete svědky natáčení další pohádky.
Jane |