Pět z milionu

Myslím, že ikonku máme vloženú správne. Zhruba v minutáží 01:17:36 vidieť v ľavom hornom rohu zatáčajúcu sa ulicu Podivínsky mlyn, ktorá od doby natáčania zostala praktiky na nezmenenom mieste, a keďže uhol pohľadu kamery je na túto ulicu skoro kolmý, vychádza miesto natáčania zhruba v mieste, kde máme ikonku.

JirkaRybka napsal:

Znovu jsem na to ještě koukal, a poprosil bych přece jen o upřesnění GPS. Místa Trať a Nad tratí jsou totéž místo (to souhlasí), ale je to poněkud východněji: 50.1115486N, 14.4860278E V záběru vidíme v jedné linii vnitřní kolejnici oblouku tratě (dnes už zrušené, přesto její linii lze rozeznat i na moderní fotomapě) s vrcholem střechy pravé ze dvou výrazných budov (což je Nad Kolčavkou 907/8). Dále pravý okraj (dnes již neexistujícího) plynojemu (bod asi 50.1097364N, 14.4845444E) se kryje s bodem na železniční trati vlevo od mostu, ve vzdálenosti asi dvou délek krajního zděného pole. Průsečík obou spojnic také odpovídá tehdejšímu (i dnešnímu) rozcestí pěšin.

2023-04-11 11:28:09

Poprosil bych ještě o upřesnění GPS na místo 50.1046892N, 14.46395E - původně jsem to podle břehu a odrazu stromů na hladině určil spíš přibližně (ze záběru samotného to líp nešlo), pak jsem ale ještě projel tu sekvenci přímo ve filmu, kde souvislý záběr kamery místo dává do souvislosti se záběrem Dřevaři. Tím se poloha hausbótu ještě upřesnila.

JirkaRybka napsal:

(....) Konkrétní místo mi určují stromy na protějším břehu.

2023-04-11 09:35:52

Znovu jsem na to ještě koukal, a poprosil bych přece jen o upřesnění GPS. Místa Trať a Nad tratí jsou totéž místo (to souhlasí), ale je to poněkud východněji: 50.1115486N, 14.4860278E V záběru vidíme v jedné linii vnitřní kolejnici oblouku tratě (dnes už zrušené, přesto její linii lze rozeznat i na moderní fotomapě) s vrcholem střechy pravé ze dvou výrazných budov (což je Nad Kolčavkou 907/8). Dále pravý okraj (dnes již neexistujícího) plynojemu (bod asi 50.1097364N, 14.4845444E) se kryje s bodem na železniční trati vlevo od mostu, ve vzdálenosti asi dvou délek krajního zděného pole. Průsečík obou spojnic také odpovídá tehdejšímu (i dnešnímu) rozcestí pěšin.

2023-04-11 09:29:35

Z filmu vyplývá (nepřerušený záběr), že místo navazuje na záběr s hausbótem a je v rohu přístaviště. Hausbót tedy kotvil jen pár desítek metrů od rohu (omlouvám se za zbrklý klik a prosím případně o posun vložených souřadnic hausbótu více k jihu).

2023-04-06 10:40:51

Vidím to na Libeňský přístav. Na hladině volně pluje dřevo, což je vidět na dobových snímcích 1957 i 1960 - zde už jde spíše o zbytky, související nejspíš s koncem Vltavské voroplavby v důsledku stavby Vltavské kaskády (poslední vor prý projel 12.9.1960 ), na snímku z roku 1947 ovšem vidíme, že tato část přístavu se pro plavené dřevo používala dlouhodobě. Konkrétní místo mi určují stromy na protějším břehu.

2023-04-06 10:27:27

Řadový klasicistní dům na místě dříve zrušených staroměstských hradeb byl ve 40. l. 19. století postaven jako dvoupatrový. V r. 1872 bylo podle plánů Josefa Kanderta nadstavěno 3. patro. Domem prochází první pražská pasáž, tzv. Velký bazar.

HISTORICKÝ VÝVOJ Dům byl postaven na nově založené komunikaci, na místě již dříve zrušených staroměstských hradeb. Tvořila ho hl. průčelní budova s dlouhým jednotraktovým křídlem do dvora. Později byl obdélný dvůr uzavřen ze zbývajících dvou stran užšími dvorními křídly, skrz vedl, směrem na Ovocný trh, průchod zvaný Velký bazar, první pražská pasáž s řadou výkladců. V r. 1872 přistaveno 3. p., v r. 1882 v přízemí zřízeny uliční fasády výkladce. Charakteristické neoklasicistní portály a funkcionalistické výkladce pocházejí z úpravy ve 20. letech 20. stol. (Josef Zasche, který upravil sousední čp. 958 a 959).

POPIS Řadový dům je třítraktový, na protáhlé parcele, doplněný třemi dvorními křídly. Pův. hl. římsa má výrazný zubořez, korunní římsu nástavby nesou konsoly s reliéfem palmety. V ose nad, domovním vchodem, je balkón s klasicistní mříží, v níž je vložena iniciála L.N. Obdélná okna v patrech rámují jednoduché šambrány s nadokenní římsou. V posledním patře člení stěnu mezi okny sdružené pilastry. Dům je podsklepen. Středem přízemí probíhá průjezd (dnes zazděný a ukončený schodištěm do suterénu). V průjezdu se vpravo dochovaly po celé šířce pův. výkladce v dřevěných rámech. Patra byla probouráním příček spojena s čp. 958.

2023-04-05 20:51:18

Šikovnej :-)

JirkaRybka napsal:

Díky výhledu na Týnský chrám lze místo solidně určit, i když porovnávat můžeme na dobových snímcích pouze střechy - našel jsem asi nejlepší tohle a tohle. Ta mansardová střecha je tam dodnes, už bez výrazného komínu nalevo (který ale na dobových snímcích vidět je), samotný dům s pavlačí už nestojí - není zřejmě totožný s dnešní podobně situovanou budovou (soudím podle tohoto snímku z mezidobí, kdy tam nestálo nic).

2023-04-05 20:43:19

sator napsal: dobrá práce

JirkaRybka napsal:

Toto je trochu východněji - jde o totéž místo, jako "nad tratí", které jsem určoval právě podle tohoto navazujícího záběru. Zákryt brány nad tratí s budovou v pozadí i obloukem tratě je jednoznačný...

2023-04-05 20:42:47

????????

JirkaRybka napsal:

Toto je trochu východněji - jde o totéž místo, jako "nad tratí", které jsem určoval právě podle tohoto navazujícího záběru. Zákryt brány nad tratí s budovou v pozadí i obloukem tratě je jednoznačný...

2023-04-05 20:42:12

Toto je trochu východněji - jde o totéž místo, jako "nad tratí", které jsem určoval právě podle tohoto navazujícího záběru. Zákryt brány nad tratí s budovou v pozadí i obloukem tratě je jednoznačný...

2023-04-05 13:57:28

Díky výhledu na Týnský chrám lze místo solidně určit, i když porovnávat můžeme na dobových snímcích pouze střechy - našel jsem asi nejlepší tohle a tohle. Ta mansardová střecha je tam dodnes, už bez výrazného komínu nalevo (který ale na dobových snímcích vidět je), samotný dům s pavlačí už nestojí - není zřejmě totožný s dnešní podobně situovanou budovou (soudím podle tohoto snímku z mezidobí, kdy tam nestálo nic).

2023-04-05 08:52:48

Vyřazené autobusy a lázeňské kabinky. Na trampské osady lze narazit i v Praze

Málokdo tuší, že Praha se může chlubit unikátem v podobě dochovaných trampských osad, kde dodnes lidé žijí v chatkách z vyřazených poštovních autobusů či z lázeňských rodinných kabinek. Místem, kde se skoro zastavil čas, provedl odborník na historii hlavního města a autor knih Praha neznámá Petr Ryska.

Osadu Kazín, která leží pod stejnojmennou skálou, tvoří bývalé prvorepublikové lázeňské kabinky, místní zde také disponují hřištěm na pétanque či pláží.

Nedalekou osadu Tornádo zase lemují dlouhé řady obydlí, které terasovitě stoupají do kopce a jsou tak připomínkou bývalé pískovny. Při podrobnějším zkoumání přístřešků, které v řadě oddělují jen úzké uličky, lze navíc poznat, že jejich základ tvoří vyřazené autobusy.

Některé chaty v osádách původně vznikly z vyřazených poštovních autobusů či z lázeňských kabinek.

„Je to skutečně unikát, pochybuji, že nějaké jiné město na světě vůbec něco podobného má,“ poznamenal k pražským osadám Petr Ryska. Osady se staly součástí Prahy v roce 1974, kdy se území hlavního města na jihu rozšířilo o Lipence a část Černošic. Z pěti původních trampských osad, které dnes lze v Praze najít, je právě Tornádo podle Rysky tou nejzajímavější.

„Nemá nikde obdoby, protože se skládá z vyřazených autobusů z doby první republiky,“ odůvodnil Ryska. Ty sem v třicátých letech minulého století nechal navézt černošický podnikatel Václav Majer, který se rozhodl v místě bývalé pískovny otevřít říční a pískové lázně. „Aby si to zjednodušil a šlo to rychleji, tak zakoupil vyřazené poštovní autobusy, které jezdily v letech 1919 až 1924 a kromě pošty rozvážely i pasažéry,“ dodal.

Praha k osadám přišla rozšířením svého území podél řeky Berounky.

To, že se původně jednalo o autobusy lze poznat i z interiérů obydlí. Z prostor pro pasažéry si jejich obyvatelé tvořily ložnice, zatímco v kabinkách pro řidiče vznikly koupelny či kuchyně. „K tomu navíc, aby si rozšířili prostor, protože autobusy byly minimalistické, tak si přistavili navíc ještě terasy směrem dopředu,“ přiblížil.

Za dobu své existence osady také hostily mnoho zvláštních osobností a figurek nejen pražské, ale i české historie. V další z osad Pod akáty například pobýval kníže Arno Schwarzenberg z hlubocké větve Schwarzenbergů.

„Z rodinných tradic patrně vyšinutý, ale pokrokový aristokrat,“ cituje Ryska kroniku z roku 1959, která o tehdejším osadníkovi šlechtického původu psala. „Vedle bydlel kožešník Josef Ipser, který měl své kožešnictví Na Příkopě, dále například Olga Fastrová, která byla první profesionální novinářka v Čechách,“ dodal.

Osady jsou barvité nejen chatkami, ale i jejími obyvateli

Místní zde, stejně jako i v ostatních osadách, dodnes tvoří silnou komunitu a drží dle Rysky při sobě. Ze svého středu si například volí svého „šerifa“, který dohlíží na klid v osadě, osadníci také platí různé příspěvky a využívají společné záchodky, o které se rovným dílem starají a uklízí. Silným pojítkem v osadách jsou i časté sportovní zápasy v nohejbalu. „Nohejbalu se také říká trampský fotbal. Je to svým způsobem takový český unikát, podobně jako tramping,” přiblížil Ryska.

„Barvitost dokládá také hostinec Tornádo. Je to taková typická trampská hospoda, rázovitá, řekl bych, že i mezi trampskými hospodami obzvlášť vyniká,“ dodal.

2023-04-02 19:13:35

ladak1

Jedna z mála filmových rolí nebo spíš roliček Františka Vláčila.

2023-04-02 11:27:35

Hostinec U staré basy Mohlo by se jednat o hospodu ve Staré zbourané Libni...

2023-03-29 19:28:20

Pohľad smer juhozápad.

marhan napsal:

toto je záběr z dálničního mostu , hrusice. jen nevím na kterou stranu údolí.

2016-09-27 09:25:28

marhan

toto je záběr z dálničního mostu , hrusice. jen nevím na kterou stranu údolí.

2016-09-26 17:11:32

Bojira

Doplnění ... stará Letňanská, tím myslím tu do r. 1956 a před vybudováním OBI atd, tam byla v sedmdesátých letech hezká procházka bez aut, mezi vzrostlými stromy, jezdila jsem tam se synem v kočárku. Prostor mezi Čakovickou a Proseckou byl bez staveb, samá zeleň.

Bojira napsal:

V záběru je vidět dům (ten dlouhý) v Čakovická ulici č.43,45,47, kde jsem v sedmdesátých letech krátce bydlela. Ta stará Letňanská je vidět také, je to ta alej stromů vpravo ... ještě dnes dost stromů přežilo mezi zástavbou.

2016-09-20 17:42:08

Bojira

V záběru je vidět dům (ten dlouhý) v Čakovická ulici č.43,45,47, kde jsem v sedmdesátých letech krátce bydlela. Ta stará Letňanská je vidět také, je to ta alej stromů vpravo ... ještě dnes dost stromů přežilo mezi zástavbou.

2016-09-20 17:25:15