Jak natočit Polepšovnu

Když se na Štědrý den roku 1977 objevil v televizi film Jak vytrhnout velrybě stoličku, bylo to, jako by na Annapurně spadla lavina. U Poledňáků prý vyzváněl telefon až do půlnoci. Na film se dívalo asi 87 procent lidí, kteří měli televizi. Na spadnutí byla ale ještě větší lavina. V tu chvíli už byl z části hotov scénář k pokračování.

Když Marie Poledňáková přišla v lednu do redakce, nestačila se divit. Na stole na ní čekala obrovská hromada dopisů. Diváci jí blahopřáli ke krásnému příběhu přímo od srdce. Někteří přiložili i svůj příběh nebo dáreček. Ptali se na Tomáše a prosili o další film s ním.

V době, kdy ještě nebyly e-maily ani SMS to působilo, jako mávnutí kouzelným proutkem. Dokonce za ní přijel i hajný odněkud ze Šumavy. V životě nebyl ve větším městě a do Prahy přijel jen proto, aby jí poděkoval a stisknul ruku.

Zatímco Velryba je inspirovaná synem Petrem a příhodami synovce Zdeňka, vznik Polepšovny způsobil sám štáb. Ke konci natáčení si všichni vymýšleli, jak by se příběh rodiny mohl dál vyvíjet. Proto Marie nečekala na úspěch první části a rovnou začala psát další scénář.

Postava dědy je inspirovaná skutečným tatínkem Marie Poledňákové. Měl vždy vnuky na prázdniny a vymýšlel pro ně neuvěřitelné výpravy do okolí a bojovky s přísnými povidly...pravidly. Jednou se například připotácel domů, rukou si držel krvavý šrám a tvrdil, že ho v lese přepadl medvěd. Až kroužící vosy odhalily pravou podstatu jeho zranění... On sám se ale žádného ze skvělých filmů nedožil, zemřel totiž během dokončovacích prací Velryby.

Film v ohrožení?

V březnu bylo vše hotovo a začaly přípravné práce. Marie Poledňáková zavolala Janě Preissové a v krátkosti jí seznámila s příběhem. A také s tím, že maminka otěhotní.

"Já jsem těhotná."

V telefonu nějak přeslechla, že věta končí tečkou. Myslela, že Janu tak pobavil fakt, že bude čekat miminko.

"Natáčení začíná v červnu."

"Ale já JSEM těhotná", opakovala Jana.

Teď jí to došlo, Jana je opravdu těhotná.

"A kdy se to má narodit?"

"Začátkem června."

Termín filmu byl ohrožen. Jana bude moci přijet až po šestinedělí, to je v polovině července. A bez Jany se dají točit jen horolezecké záběry s Františkem Němcem a s Tomášem. Jestli se ještě něco pokazí, hrozí, že film nestihnou dokončit do Vánoc. Výrobní lhůty a postprodukce byly tenkrát dlouhé.

Kouzelnou chaloupku našel kameraman Polák čistou náhodou. Majitelé ji chtěli prodat, tak je přemluvil, aby s tím počkali až po prázdninách.

Natáčení bylo tedy posunuto až na začátek července. Tomáš a František už jsou týden na místě. Tým profesionálních horolezců instruktorů jim dává do těla a učí je lézt na skály.

Když Marie dorazila na místo, Tomáš jí skočil do náručí a nadšeně vyprávěl, co už umí.

"Jenom včera jsem se tam nějak zašprcnul a nevěděl jsem, jak dál."

Marie chtěla, aby Tomáš tyhle své výroky použil...

Jenže druhý den začalo pršet a nepřestávalo skoro celých 14 dní. Když prší, nesmí se lézt na skály. A na ty pískovcové se nesmí lézt ještě nějaký čas po dešti, aby se pískovec nerozdrolil. Když za 14 dní přijela Jana, nebyl natočený ani metr filmu. Pak se počasí umoudřilo.

Konečně natáčení

Je pěkný večer, stmívá se. Z křoví vyleze nejprve Tomáš, pak František. Oba musí vytáhnout maminku do kopce. Kamera se přemisťuje blíž k chalupě a Tomáš se vydává na průzkum. Než se setmí, musí se stihnout ještě záběr na dvoře. František představuje zpocenou a špinavou Janu dědovi a Tomáš se raduje, že má dědu. Záběry se jedou hned na ostro, žádné zkoušky. Tomáš je nepřekonatelný, vše na první dobrou.

Ráno je zle. V krku obrovský knedlík a teplota ke čtyřicítce. Jak se Marie večer brouzdala v mokré trávě, teď má angínu jako hrom. A jestli teď bude ležet v posteli, na Vánoce nebude žádný film. Rozhodla se angínu přechodit. Ploužila se po place jako duch. Když Tomáš viděl, jak jí je zle, i jeho nálada klesla na nulu. Všechny záběry s Tomášem, které ten den natočili se musely později přetočit.

Tomáš Holý byl velice citlivá bytost. Prostě se nemohl jen tak dívat, jak někdo trpí. Měl rád zvířata, hlavně psy a koně. Nedělal rozdíly mezi fanoušky, fotku podepsal každému, kdo o to slušně požádal. Velice mu vadila jakákoliv nespravedlnost. Možná proto se později rozhodl právě pro práva. Až teď si uvědomila, jak jí má Tomáš rád.

Na další den byl naplánován nejakčnější záběr z celého filmu. Maminka nachytá kluky na skále a Tomáš bude slaňovat ze skály. Na place byli prakticky všichni herci, Luděk Sobota měl odjet na dovolenou do zahraničí, prostě se to nedalo odložit.

Cestou na místo bavil Tomáš celý štáb. V autobusu seděl na sklápěcím sedadle pro průvodce a celou cestu nedal mikrofon z ruky. Začalo to hlášením o počasí, jak ho slyšel ráno v rádiu. Tomáš měl fenomenální paměť, vůbec se nemusel učit, většinou mu stačilo, když to slyšel jednou ve škole. Následovaly důvěrné informace o tom, kdo za kým lezl po nočním natáčení oknem. Sám sebe přitom tituloval detektiv Colombo, stejně jako ve filmu. Zvlášť pečlivě si Tomáš podával své dva tatínky. Všichni tak věděli, o kolik skutečný tatínek obehrál v kartách toho filmového.

Na place stála sanitka. Marie se vyděsila. Proč všichni předpokládají, že se něco stane? Takový je ale předpis, u podobných záběrů musí být první pomoc. Stejně jako u ohně v divadle musí být hasiči a u filmové honičky zas dopravní policisté. Když doktor ze sanitky viděl, v jakém je Marie stavu, tak jí vytřel krk jódem. Jako na vojně. Po tom se jí trochu ulevilo a angína se konečně dala na ústup. Rozkřiklo se, že se tu točí pokračování Velryby. Najdi Tomáše Holého byla ten rok asi nejoblíbenější brannou hrou všech táborů na Hruboskalsku.

Měli bychom mu poslat buchty...

Za několik dní se točil další horolezecký záběr. Tomáš stojí dole na kameni, rozmotává lano a prozpěvuje si o horolezcích. František na něj ze zhora houknul, aby mu povolil lano a udělal krok stranou. "Stop, dobrý! Sjedeme to raději ještě jednou." Někdy se stane, že v laboratořích záběr zničí. Proto se kromě záběrů, které nelze opakovat točí všechny záběry nejméně dvakrát. Dokonce i akční záběr s pošťákem a vodníkem se točil několikrát, k velké radosti pana Nárožného.

Tomáš znovu rozmotává lano, znovu si prozpěvuje. Tatínek na něj houkne a udělá krok. "Stop." Než kameraman stačil vypnout kameru, Františkovi zůstal kus pískovce v ruce. Letěl asi 7 metrů. Naštěstí horolezec profesionál zbrzdil konec pádu jistícím lanem. Dopadnul nešikovně na kámen a roztrhnul si kalhoty na zadku.

"Když po mě bude chtít režisér, abych v dabingu řval, když někdo padá, pošlu ho někam. Člověk se tak lekne, že ani nepípne", prohlásil, když se vzpamatoval.

Marie šla poděkovat horolezci, který ještě stál pod skálou s lanem v ruce. Když František vstal, začal kulhat. Měl pořádný výron kotníku. Když ho sanitka odvážela na rentgen, děda, pan Karlík se díval za odjíždějící sanitkou a povídá:

"Neměli bysme mu do nemocnice poslat nějaký buchty?"

"A kterou, tu blonďatou, nebo tu brunetu?" povídal Tomáš. Takový byl Tomáš Holý...

Marie strávila noc nad technickým scénářem. Musela seřadit všechny Františkovy záběry, od těch nejjednodušších postupně k těm, kde běhá a poponáší maminku. Pokud jste opravdu pozorní, tak si všimnete, že v některých záběrech se sotva drží na nohou. Dělat legraci nemusí být vždy sranda. Například v záběru, kde milostnou chvilku přeruší Tomáš a tatínek si zchladí hlavu v kýblu.

Prvním záběrem natáčeným po téhle nehodě je záběr v koruně obrovského stromu.

"O berličkách, hnáty křivé, pod plachetkou osobnost...", zarecitoval, když vylezl ze sanitky a mával jim vesele berlemi. Ale legrace to nebyla, do koruny stromu ho štáb musel vytáhnout.

Naštěstí, tohle byl poslední malér natáčení. Loupež jídla, schovávání pod plechovou vanu, bitka u necek, vodník, šmírování maminky dalekohledem. Všechny tyhle záběry šly Tomášovi úplně samy.

Když se točila cesta na kolech u kamenného můstku a Tomáš měl na chvíli pauzu mezi záběry, odskočil si dokonce s místními na procházku do lesa. Asistentka pak běhala po lese, polomrtvá strachy a sháněla ho.

Kterak chyběla pumpa

Na chalupě bylo úplně všechno, co potřebovali. Jediné, co tam nebylo, byla pumpa. Architekt nechal na zahradě vykopat díru. Do ní dali sud na vodu a na něj přivezli z fundusu starou pumpu. Už se blížil konec prázdnin a večer bylo dost chladno. Marie proto přemluvila štáb aby pilně ohříval vodu. Tomáš stál pod pumpou, děda pumpoval. Voda byla příjemně teplá a Tomášovi se to líbilo. Jak kolem něj byl chladný vzduch, začala z něj stoupat pára. Štáb se začal smát, což se Tomášovi, vzhledem k jeho povaze moc líbilo. František ho musel násilím odtrhout od pumpy a odtáhnout do kuchyně, kde ho Jana zabalila do peřiny.

"Neboj, za chvíli to budem opakovat", řekla Marie, když vešla do kuchyně.

"Fakt?" Tomášovy oči se rozzářily.

Ve spěchu ale pak zapomněla Tomášovi říct, že teplou vodu vyměnili za úplně ledovou. Tomáš stojí znovu pod pumpou, děda pumpuje. Voda je tak ledová, že se skutečný Tomášův táta vyděsí, když do ní vstrčí ruku. Tomáš se hrozně leknul. Nejdřív ztuhnul a nevěděl, zda se má smát nebo brečet. Nakonec se začal hystericky smát a ten záběr použili.

Současně s Polepšovnou točil Tomáš ještě druhý díl šumavské trilogie Na pytlácké stezce. Natáčení obou filmů se mu značně překrývalo a Tomáš prakticky celé prázdniny trávil mezi Českým rájem, Prahou a Šumavou. Chvílemi už toho na něj bylo moc. Jednou se dokonce vsadil s Marií o to, že ho nerozesměje. Když se rozjela kamera, Marie vzala syrové vejce a rozkřápnula ho o hlavu člověka, který stál vedle kamery. Tomáš se tak rozesmál, že jen ztěží dokončil svou repliku. Je to záběr, kde večer chystají plány na zítřejší bojovku. Marie si pak Tomáše půjčuje na volné víkendy, bere ho k sobě na chalupu a chodí tam spolu na houby.

Posledními exteriéry byla cesta na kolech. Je točená na Pelhřimovsku mezi obcemi Martinice a Skoranovice a na hrázi Koňského rybníka u Skoranovic.

Polepšovna je ještě větší lavinou, než předchozí film. Na premiéru přesně o rok poté se dívá 89 procent všech, kdo mají televizi. Pokud pomineme mimořádnosti jako hokej z Nagana, nebo povodňové zpravodajství, jde pravděpodobně o dva nejsledovanější pořady v dějinách televizního vysílání u nás. Nic na tom nezměnil ani příchod komerčních televizí.

Původně mělo být ještě třetí pokračování. Marie Poledňáková jej napsala po 10 letech. Jmenovalo se Jak Anděla viděla anděla. Ano, Anděla je jméno té holčičky, se kterou klokan přiletí v březnu. Děj se odehrává devět let po jejím narození.

Marie se sešla s Tomášem Holým, v té době už vysokoškolákem. Přesto, že už nechtěl hrát, přemluvila ho k symbolické roli. Jeho kariéra tenkrát začala malou ale nepřelédnutelnou rolí v komedii Marečku, podejte mi pero! a podobně symbolicky měla i skončit. Měl přijet na dědovu svatbu, zatancovat si, sbalit si věci a odjet na námořnickou akademii do Polska. Vašek tedy nebude horolezcem, ale námořníkem.

Doslov:

Tyhle články bych chtěl věnovat Tomášovi. Když se podíváme do jeho filmografie, tak snadno zjistíme, že si Tomáš v letech 76-80 určitě prázdnin moc neužil. Místo aby si užíval dětství a prázdnin, tak tvrdě pracoval aby se ostatní smáli. Musím ho i po letech obdivovat. Točit v deseti letech dva filmy najednou a při tom ještě dělat blbosti a bavit štáb. To dokáže jen málokdo.

Chtěl bych poprosit každého, kdo má osobní zkušenost s Tomášem Holým, nebo materiály z natáčení některého z jeho filmů, aby mne kontaktoval na e-mail v mém profilu.

omikron | Sdílet