anais

Student Balduin v podání Paula Wegenera se upíše ďáblu: výměnou za bohatství získá ďábel Baludinův obraz v zrcadle. Ten však dohání studenta k vraždě. Baludin se rozhodne se svým dvojníkem ze zrcadla jednou pro vždy skoncovat.

JirkaRybka

Úvod pojatý formou jakýchsi živých obrazů představuje hlavní postavy - student Balduin, komtesa Margit Schwarzenbergová, prostá dívka Liduška, kouzelník Scapinelli, a také místo děje, kterým je Praha. Balduina, údajně nejlepšího šermíře a nejdivočejšího studenta Prahy, nacházíme otráveně sedět v zahradní restauraci, kde si k němu přisedne záhadný Scapinelli, aby vyslechl Balduinovy nářky jak je na mizině a potřeboval by něco jako výhru v loterii nebo bohatou nevěstu. Komtesa Margit mezitím vyjíždí na hon, kde se od svého bratrance a snoubence v jedné osobě (barona Waldise Schwarzenberga) dozvídá, že on plní jen otcovu vůli, avšak nemiluje ji. Komtesa rozrušeně ujíždí na koni a padá z něj do rybníka, odkud ji zachrání Balduin, procházející se tam zrovna spolu s kouzelníkem. Zatímco Scapinelli na něj vytrvale působí, student se do komtesy zamiluje, ignoruje i dívku Lidušku, která se v jeho blízkosti často objevuje a dává mu květiny, a spěchá do paláce. Margitě se tam ovšem právě dvoří její snoubenec, takže student musí vycouvat. Balduina pak v jeho skromném pokojíku navštíví Scapinelli, vysype na stůl kupu peněz a předloží mu smlouvu, podle které zaplatí 100 000 zlatých za možnost vybrat si pro sebe cokoliv z jeho pokoje. Balduin rozjařeně přelétne očima po místnosti, kde prakticky nic nemá, snad kromě velkého zrcadla před kterým si cvičí šerm - a nadšeně podepíše. Scapinelli ukáže na Balduinův odraz, který vystoupí ze zrcadla a odejde s kouzelníkem. Studenta poněkud zarazí, že se již v zrcadle nevidí, ale radost z hromady zlata je zatím veliká. Balduin si rychle polepšil a byl pozván na ples, kde se dvoří komtese Margit a vzkazem ukrytým ve ztraceném kapesníku ji zve na schůzku. Odmítaná Liduška zatím potají šplhá pod terasu a vše vyslechne. Balduin se zde též poprvé ocitá tváří v tvář svému dvojníkovi ze zrcadla, jeho ponurým citátům a jeho záhadnému mizení. Komtesa Margit najde vzkaz v kapesníku a potají se s Balduinem sejde na židovském hřbitově, kde se ale znovu objeví jeho dvojník, před kterým komtesa prchne. Baron Waldis má mezitím návštěvu: Proradná Liduška, která se neustále pohybuje poblíž, mu přináší kapesník se vzkazem, kterého se zmocnila v paláci. Baron vyzývá Balduina na souboj, vzápětí je ale varován, že Balduin je nejlepším šermířem celé Prahy. Balduina proto navštíví hrabě a naléhá na něj, aby nezabíjel jeho synovce, budoucího zetě, a jediného dědice, a získává Balduinův (byť neochotný) slib. Cestou na souboj se však znovu objevuje dvojník, který si čistí krvavou čepel, zatímco barona už sbírají ze země. "Co jeden slíbil neudělat, druhý udělal." Do paláce není zděšený Balduin vpuštěn, a tak se snaží zapomenout, pití ani tančící Liduška ho však nebaví. V kartách přímo ďábelsky obehraje všechny společníky, vystřídá je však jeho dvojník, s nímž prohrává a prchne. Balduin se rozhodne promluvit s Margit, přes plot a po žebříku pronikne až k ní, milostná scéna se však rozpadne když si komtesa všimne, že Balduina nevidí ve svém zrcadle. Když se tam navíc znovu objeví dvojník, komtesa omdlévá a Balduin se vydává na zběsilý úprk - před svým stínem však neuteče. Přeleze plot - stín ho předešel vrátky. Doběhne do Zlaté uličky - stín tam už čeká, stejně jako na cimbuří, prchá na Petřín - stín za ním. Naskočí do kočáru - na kozlíku sedí opět stín. Doběhne domů - stín čeká přede dveřmi. Balduin přirazí svému dvojníkovi dveře před nosem a uvnitř popadne pistoli. Když se jeho dvojník znovu objeví, vystřelí na něj. Dvojník mizí, se smrtelným zraněním však k zemi klesá sám Balduin. Přichází radující se ďábelský Scapinelli, roztrhá teď už zbytečnou smlouvu a také zmizí. Film se uzavírá opět živým obrazem, v němž na Balduinově hrobě sedí jeho dvojník, kterého nemohl porazit.

Příběh staví na motivech jaké používá Edgar Allan Poe a další autoři. Tento němý film je po vzoru divadelních her rozdělen na čtyři akty (s hudební mezihrou), nejedná se však o divadelní hru ale originální filmový scénář. Některými zdroji je považován za vůbec první takové dílo, nebo přinejmenším za první filmový horor. Ve své době byl velmi nákladný, zaznamenal značný úspěch a dočkal se několika remaků, dvakrát ještě před druhou světovou válkou. Film obsahuje i řadu na svou dobu výborných trikových záběrů s různě mizejícím dvojníkem (pěkně provedená dvojexpozice). Byl dlouho k dispozici jen v různých zkrácených (41 min.) kopiích mizerné kvality, nová digitálně restaurovaná verze má původní délku 85 min. (v níž asi 2 minuty obrazu chybí) a je doplněna původním hudebním doprovodem.

Pro nás je zajímavý fakt, že se Pražský student (byť v německé produkci) natáčel ještě za Rakouska skutečně v Praze, na Hradčanech a Malé Straně. Některé scény ale patrně vznikly i jinde, zmiňována je Německá spolková země Bádensko-Württembersko, u interiérů se mluví o studiu ale i o některých palácích (těžko dnes ověřit). Považuji za zřejmé že např. židovský hřbitov si filmaři sami postavili někde v lese - shodné náhrobky se opakují ve více záběrech, stojí nahodile v lese aniž by je obrůstala vegetace atd.

Přidej další informace o filmu