JETTY

Lebensborn je spíš znám jako odcizení a převýchova rasově vhodných dětí. (Na toto téma napsal autor scénář k česko-polskému snímku "Kukačka v temném lese", který získal Velkou cenu na třetím světovém festivalu v Sapporu v roce 1987.) Scénář se tentokrát baladicky a komorně dotýká nacistické akce o vypěstění nordické rasy. Pod hávem rasového úřadu SS byl styk vybraných mužů a žen ověnčen pohanskými a germánskými rituály. Tajně se týkal všech porobených a satelitních území Třetí Říše v symbolickém kříži od severského Bergenu po Terst, od mazurských močálů po Ostende. Budoucí centrum panské rasy mělo být ve Slezsku. Zde také začíná na českém pomezí náš příběh, krátce po záboru Sudet. Pod záminkou rentgenové prevence proti TBC jsou vybírány naprosto čisté a zdravé dívky. Národnost nerozhoduje, pouze rasa. A tu splňuje Grétka Weiser díky osudové shodě, že se narodila ve stejný den jako sám druhý muž Třetí říše, Himmler. Dívka je již svým bytostným založením bílou vránou v hejnu. Jako rasový míšenec je v Lebensbornu spíše outsiderem. Netuší, že sítem výběru prošla i přičiněním místního učitele, který ji chce po smrti maminky pomoct k lepšímu životu. Její podvědomá mateřskost a zbožnost ji táhne k soucitu se všemi trýzněnými a pronásledovanými tvory, nikdy se nepřizpůsobí odlidštěnému mýtu a silám zla. Grétka se ocitá v cizím a mrazivém prostředí pruských jezer, o svém poslání zprvu nemá tušení. Lesní sanatorium Isolde je skryto před světem, ušetřeno viditelných hrůz. O to rafinovaněji se hraje o dívčinu duši, i když zde jde pouze o její tělo. Početí nového života je skrytou službou k cílům smrti, k zániku přirozeného lidství. Sanatorium kdysi patřilo rodině židovského chlapce. Leo je zde držen bez naděje na přežití. Dva vyvrženci se zákonitě sbližují jako dva bludné kameny uvízlé v ledu, i příroda zde tak hraje svou roli. Spíš ze vzdoru i soucitu, než ze skutečné tělesné touhy, se Grétka miluje s Leem před jeho odjezdem do transportu. Noc slunovratových obřadů je jejich labutí písní. I Grétčin čas se naplňuje na mořském pobřeží. Porodí chlapce, kterého si odnášejí řádové sestry a ani nacističtí vědci netuší, že jde o židovské dítě. Dívčina volba je tragický triumf proti fatálním silám, podvědomou cestou k Bohu. Zdálo se, že nezůstal ani stín naděje. Grétka se vrací do krajiny svého dětství, zpustošeného válkou. A právě tam najde jiskřičku světla. Život jde dál. Na samém počátku příběhu přenesla židovské děvčátko přes hranici do bezpečí. To dítě, jako ubohé zvířátko, samo přežilo, přečkalo v bídném úkrytu vesnické márnice celou válku. Na jejím konci se ty dvě zraněné děti našly ... Film je koncipován baladicky, většinu obrazu tak zabírají horizonty nebe a zamrzlá země, odvěký svár ledu a plamenů, s neviditelným zurčením podzemních pramenů. Píseň Franze Schuberta o Dívce a smrti je hudebním leitmotivem a blízké moře symbolem konečnosti lidského osudu.

Miesta natáčania:
Ústredným miestom deja je zámok Žinkovy, ktorý predstavoval sanatórium Izolda, kde sa točili exteriéry aj interiéry zámku. Cintorín, kde chodila Grétka za hrobárom sa nachádza v Nových Losinách a samota v Sudetoch zase v Květnej u Starého Města v Jeseníkoch.

Přidej další informace o filmu