Lifebook

Requiem pro panenku je český film, který natočil režisér Filip Renč na motivy skutečné události v roce 1991. Namísto do dětského domova je dívka (Aňa Geislerová), kterou znásilnil otec, umístěna nesprávně do ústavu pro mentálně postižené. V ústavu se stane hlavním terčem týrání od „pečovatelek“. Film je metaforou nelidskosti a nezájmu Čechů o své spolubližní. Řediteli ústavu je například zcela jedno, co se v jeho instituci děje: zajímá se o modely automobilů, případně o to, že pojede na konferenci do zahraničí. Jediné osoby - starý ústavní lékař - alkoholik a jedna pečovatelka - věřící - které si uvědomují hrůzu, v níž ústav existuje, jsou zcela neefektivní a pro lidskost neudělají nic. Hlavní hrdinka nemá jinou možnost jak se vymknout teroru pečovatelek, než že ústav podpálí. Avšak stejně děsivě nelidský a sobecký jako pečovatelky je vnější svět. Hasiči, kteří přijedou s hasičským vozem na místo hořícího domu, nehasí, nezájem - „není voda“. V hasičské stříkačce mají naházené lahváče. „A nakonec je to stejně pro ty debily lepší, jestliže umřou“, míní požárníci, líní snažit se děti z hořícího domu zachraňovat. Film je zjevně metaforou nelidskosti české společnosti za komunismu, pozoruhodné na něm však je to, že neobviňuje systém, ale sobectví a nelidskost jednotlivých lidí. V tomto smyslu je Renčův film předvídavý, protože vysvětluje, jak je možné, že obdobně sobecký a nelidský způsob jednání existuje v české společnosti dosud, dávno po pádu komunistické totality. Možná je tedy zdrojem nelidskosti prostředí v české kotlině něco jiného než „totalitní útlak“, argumentuje film. (Také to ovšem lze považovat za ex post dodaný význam a skutečnost je taková, že tvůrci se prostě pokusili působivě a filmařsky naléhavě odvyprávět zvolený příběh.) (zdroj: Wikipedie )

Místa natáčení:

Ústav sociální péče vypadá ve filmu Requiem pro panenku jako rozbořená vila bez budoucnosti. V současné době byste ji však takřka nepoznali, jde o zámeček Lešná v okrese Vsetín (neplést se zámečkem v zoo Lešná). Budova doznala značných oprav.

Natáčelo se také na zámku ve Veselí nad Moravou. Bohužel zdejší zámek není okrasou města, z původního záměru kompletních oprav sešlo a budoucnost zámku tak zůstává nejistá.

Ústav v Hradci do kterého Marika utekla (přijela si tam posléze pro ni VB), je ve skutečnosti bývalý dívčí Domov mládeže v Kroměříži (ul. Ztracená 63/1), dnes sídlo oblastní Chartiy Kroměříž. (Maarty)

Přidej další informace o filmu